24.12.2014

24. december 2014 at 1:19 | yuu. |  memories
celej tenhle blog je o sračkách.
zmatený mysli.
neseřazených myšlenek.
šílených výjevech.

je to k ničemu.
když si řekneš, že to zakopeš a už nevykopeš, tak v hloubi duše víš, že to stejně jednou vyleze nahoru.stejně jako lež.a podvody.ty nikdy nezameteš pod kobereček, aniž by si toho někdo nevšimnul.jednou to prostě musí spatřit světlo světa.

říkáš si, že nevíš, co je špatně.
cítíš se zmateně a všechno kolem tebe tě sere.
ty zoufalej sedíš sám v místnosti-zírajíc prázdným pohledem ven z okna na ty šedý mraky.přemýšlíš, co se tak mohlo posrat, nemůžeš přijít na ten důvod.asi z toho šílíš, nevíš co dělat, šílíš, křičíš, žádáš o pomoc.a nakonec pochopíš, že pomoc si musíš sám sobě.

tolik lidí kolem tebe, tolik lidí, kterým bys mohl věřit, jen vybrat si tu správnou, ale ono je to těžký.a když už si vybereš ty správný.. tak ono je to vlastně furt těžký se jim s něčím svěřit.a proč vlastně? no, oni mají své problémy, nezatěžuj je svými.a tak si na to sám.

život je pro mě matematickej problém, který neumím vyřešit.a nevím ani jak na něj.nechci se dívat na ostatní, jak se trápěj ve svým smutku s tím, že nikoho nemaj.
proč to tak je?proč je to tak šíleně sobeckej svět, kde to nejhorší, bolest, se sdílí, ale radost si člověk nechává jen pro sebe a nesdílí ji stejně jako tu bolest? však každej chce bejt šťastnej.

nevím co je pravdy na tom, že je každej člověk na všechno sám. "každej člověk je na všechno sám" ... tak tahle věta mi utkvěla v mysli, tehdy mně probodla srdce a vlastně zabila něco ve mně."ne,to není pravda, nikdo není na nic sám"-moje reakce plss.myslím,že všechna tahle "přátelství" je jen hra.do doby, kdy se k tomu druhému chováme dobře, tak je všechno ok.když něco poserete, tak už tahle hra končí.
celou dobu, kdy za tebou stojím, i když vím, že děláš chybu, i když mi to ubližuje, sere mě to, ubližuje to tobě a lidem kolem tebe, tak furt za tebou stojím.na tohle jsi asi zapomněl, zapomínání je lidské, ale proč si teda pamatuješ jen tu chvíli, kdy jsem to jednou podělala? a skončí to větou, že o vás přijdu.
asi to zamrzí.asi to o vás něco vypovídá.
proč si hrajeme na kamarády? jaký to má benefity, řekněte.
takže jo.každej je na to všechno sám, i když je obklopenej "kamarády" a kamarády.asi jeden človek ze statisíce by kvůli vám skočil,jen aby vás zachránil.a to si pamatujte.teda, ehm, já bych to asi před měsícem a půl ještě udělala.teď už mi nezbývá skoro nikdo.

jo, už je to rok, jo, minulej rok 24.12. jsem se dozvěděla, že jseš s nějakou jinou holkou, jo, smála jsem se tomu, ale ublížilo mi to. jo, za 3 dny se s tebou zase loučím, jo, na silvestra ti zas volám, jo, v lednu 1.1. kvůli tobě zas šíleně brečím.jo,.. pak to následuje celej rok až do týhle doby, kdy sedím a píšu tenhle zasranej článek plnej hoven,kdy se mi strašně točí hlava, protože už druhým dnem nespím a nevím proč, kdy jsem zas měla dva jointy a těch pár hodin otupělosti mi pomohlo od všeho.úplně mě to sere.
.. že tě mám ještě furt ráda.. a je mi z toho smutno.. a ještě víc mi bude smutno, až nastane únor a mně dojde, že tou dobou jsem tě ztratila, až si uvědomím, že to bude rok, kdy jsem tě DOOPRAVDY ZTRATILA.možná to někdy přejde.

co z toho vyplývá?
že chci bejt šťastná, za každou cenu, že dělám pičoviny, že to pomáhá na chvíli.
že se chvílema cejtím šťastná a nic mě netrápí.a na druhou stranu mi dojde, že sem zas úplně v prdeliiii.
je to na hovno, tyhle vánoce.
strávený na hřbitově a v nemocnici.
ach bože, někteří lidi by dali cokoliv za to,aby mohli žít a já bych chtěla nejradši umřít.
srát to.
jo a nejvíc mě sere asi tohle - petane jestli čteš tenhle blog, tak jdi do prdele, protože už se mnou nemáš co dělat, neměl bys tu nic dělat.fakt nemám náladu myslet na to, že někdo jako ty to tu čte.
a dík za knihu, ale už sem si ji koupila v neděli.:-) jo a kdyby sis myslel, že je nějakej odstavec o tobě, no, tak ne, není.:D
 


Comments

1 rebecca. rebecca. | Web | 24. december 2014 at 8:46 | React

Stačí jedna hovadina a lidi jsou schopný se na tebe vysrat a už na tebe nepromluvit. Já na přátelství moc nevěřim, mám spíš jen známý a že bych se jim s něčim svěřovala, to ne.

Hrozně mě mrzí čím si procházíš. Přeju ti, aby se nakonec tvoje Vánoce vydařily a aby jsi byla brzy zase šťastná :) a ty určitě budeš :)

2 Radfordová Radfordová | Web | 24. december 2014 at 12:13 | React

nevím, všichni asi jedem sami za sebe. ze začátku mi bylo hrozně proti srsti, že s přítelem můžu mluvit otevřeněj než s "kamarádkama", ale... teď už je to asi jedinej kamarád, kterýho mám. a bojím se, že kvůli tomu, že je taky něco víc tohle ztratím... ale... asi to tak má bejt.
vždycky nenávidím ten umělej pocit štěstí z hulení. a jak vyprchá. a abych se snažila nanovo a sama.
přejde to :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement