kde

26. april 2014 at 18:16 | yuu. |  memories
pozdrav ji
rika si smrt
vstanes
projdes kolem ni a pozdravis ji , bezstarostne
a tak to jde dal a dal a ona te pozoruje , diva se na tvoje chyby
potom prijde ten den , oslovi te a zasepta ti zvlastni slova , ktera ti ulpi v hlave
myslenky se zacnou tocit a ty nevis , kde jsi
vsude kolem sebe vidis temno , a bolest ktera se snasi nad tebou
a pak na tebe vsechna ta bolest spadne ,
prispendli te k zemi svymi ostrymi vzpominkami , svym trapenim
a ono to boli , a ty places.
a cekas , co se stane , cekas na toho , kdo ti pomuze
ale .
nikdo
ses tam s ni , ona te furt pozoruje a ceka , az si vzpomenes na ty slova , co ti rekla
vyzaduji splneni
zaskripalo to
moc pozde a je pryc.
bylo to zbytecne ? stale se nikdo neradoval , bylo vic place , rekla bych . a mezi temi vodopady slanych slz se preci jen nasel jeden usmev .
usmivala se ona , tim nejstastnejsim a nejzarivejsim usmevem .
Smrt se usmivala.
 


Comments

1 Matty Matty | Web | 27. april 2014 at 19:47 | React

Myslíš ten pohlad plný (akože) pochopenia , súcitu a zrazu až velkého zaujmu ? Ja už po tom všetkom ani nemám potrebu sa moc zverovať. Každý sklame .

tá mrcha si ten usmev može dovoliť .

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement